Národní divadlo moravskoslezské vstoupilo v pátek do své 102. sezóny. Ta minulá skončila kvůli covidové karanténě předčasně. I ta nová bude koronavirem ovlivněna, přesto ale ostravští divadelníci věří, že ne tak drasticky. I první, speciální zahajovací představení se neslo v duchu naděje, že poctivou, vytrvalou prací dokáže i jediný člověk pozitivně ovlivnit životy desetitisíců dalších lidí.
Když v padesátých letech požádala redakce časopisu Reader’s Digest francouzského spisovatele Jeana Giona, aby pro ně napsal povídku o nejpozoruhodnější osobě, kterou potkal, odevzdal příběh odehrávající se v jeho oblíbené Provance. Pojednával o muži, který sázel stromy. Editoři povídku odmítli, a tak si ji o rok později přečetli až čtenáři časopisu Vogue. Vypravování s názvem Muž, který sázel naději a sklízel štěstí předneslo dojemný a zápletkou vlastně docela jednoduchý příběh o osamělém pastýři, který navzdory nepřízni počasí, dvěma světovým válkám, úřadům a času, poctivě navracel život do nehostinné krajiny Alp. Vydavatel tehdy netušil, že se text stane fenoménem. Později byl L’homme qui plantait des arbres přeložen do mnoha jazyků, natočen jako animovaný film, dokonce byl k vidění jako loutkové představení, a nyní byl adaptován ostravskými umělci jako plnohodnotná divadelní hra.
Kdo příběh Muž, který sízel stromy zná, ať už jako knížku či jako čtenou povídku v podání Marka Ebena, musel s napětím očekávat, jak se jej divadelníci zhostí. Ti se téma ujali s kreativitou sobě vlastní. V jevištní adaptaci našly uplatnění všechny umělecké soubory NDM. Vystoupili zde herci činoherního souboru, tanečníci baletu, sboristé, operní i operetní pěvci, vše doprovázeno koncertním tělesem nejen v orchestřišti, ale i na pódiu, kde působilo vedle několika vtípků odkazující na aktuální společenskou a politickou situaci jako komická vložka jinak vážného až naléhavého příběhu o naději a vytrvalosti. Představení je proloženo působivými vizuálními efekty, vnímavý divák pak zaslechne tóny a fragmenty, jež zná z jiných inscenací a děl, namátkou Smetanovy Vltavy, Ptáka Ohniváka od Stravinského i časti z Wágnerova Lohengrina nebo závěrem choreografie z taneční bakchanálie Rossiniho karty uvedených na scéně ostravského divadla loni na podzim.
Až zamrzí, že taková inscenace je vlastně nedostatkové zboží, celkem je naplánováno pouhých pět repríz. Nějaké lístky jsou naštěstí ještě k dostání, takže šance zde stále ještě je. V kombinaci s aktuálně běžící akcí RestArt, kdy je možné získat vstupy na ostravská představení se slevou 50 %, jde o více než lákavou příležitost, kteroužto by bylo škoda promarnit.
Sboristé v závěru obklopili diváky i v hledišti… 
…a ti odměnili divadleníky mnohonásobným potleskem. 
Fotografie: Martin Kusyn
Muž, který sázel stromy
Překlad Zdeňka Stavinohová
Jevištní adaptace a režie Vojtěch Štěpánek
Dramaturgie a úprava předlohy Adam Gold
Hudební dramaturgie Gabriela Petráková, Marek Šedivý
Hudební nastudování Marek Šedivý, Jakub Žídek
Pohybová spolupráce Lenka Dřímalová
