Abonentní cyklus O je jedním z cyklů Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se již tradičně koná v architektonicky mimořádném prostoru kostela sv. Václava v Opavě. JFO tak navazuje na koncerty pořádané v tomto městě v 70. a 80. letech. Ve třech abonentních koncertech se představí tuzemští i zahraniční interpreti zvučných jmen, včetně zdejšího rodáka, světově uznávaného pianisty Lukáše Vondráčka. První opavský koncert proběhne již 1. července. „Koncert naživo, s diváky v sále a s potleskem v závěru – zdánlivě samozřejmá věc, která je pro nás nyní velkým zážitkem. Jsem rád, že divákům můžeme opět nabídnout to, co je pro nás zásadní – živá kvalitní hudba,“ dodává ředitel JFO Jan Žemla, který zahajovací koncert opavského cyklu 1. července uvede spolu s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Lukášem Curylem a náměstkem opavského primátora Petrem Orieščíkem.
PROGRAM:
O1 / 1. ABONENTNÍ KONCERT – 1. července 2021, od 19 hodin
Honeggerovo Letní pastorale, Beethovenova „Pastorální“ symfonie nebo Šostakovičův Koncert pro klavír a orchestr v podání klavíristy Federica Colliho pod taktovkou Petra Popelky.
O2 / 2. ABONENTNÍ KONCERT – 31. srpna 2021, od 19 hodin
Na Rautavaarův Epitaf pro Bélu Bartóka naváže Béla Bártok jako autor další skladby – jeho Koncert pro klavír a orchestr zazní v podání Lukáše Vondráčka.
O3 / 3. ABONENTNÍ KONCERT – 13. října 2021, od 19 hodin
Vaňhalovy symfonie byly v době svého vzniku řazeny mezi nejlepší symfonické skladby. Uváděl je i jeho slavný kolega Haydn. My však vyslechneme Koncert Es dur, který je jedním ze základních pilířů trumpetové literatury. Sólového partu se ujme Lucienne Renaudin Vary.
Vstupné: abonmá 690 Kč / jednotlivé koncerty 300 Kč. Veškeré informace o předplatném a prodeji vstupenek naleznete zde: [email protected], 597 489 466. Pokud se bude koncert, vzhledem k vládním opatřením, konat bez přítomnosti diváků pouze online, vstupné vám bude vráceno v plné výši. Aktuální informace k programu a případným změnám bude posluchačům k dispozici na www.jfo.cz.
„Koncerty vážné hudby mívají v sakrálních prostorách nezapomenutelnou atmosféru. Návštěvníci opavských koncertů se mohou těšit na skladby Haydna, Šostakoviče nebo třeba Mozarta, které zazní v úžasné akustice, kterou kostelní loď nabízí. Dlouhou dobu nám kvůli pandemii byla kultura odepřena, proto jsem upřímně rád, že si ji opět lidé mohou vychutnávat naživo, a to i s podporou Moravskoslezskeho kraje,” říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.
„Janáčkova filharmonie patří mezi naše nejlepší symfonické orchestry. Opava zase má jeden z nejkrásnějších kulturních stánků, kostel svatého Václava, a náročné a zároveň i vděčné diváky. Mám proto velkou radost, že se vše podařilo propojit a nejen Opavané, ale i řada hostů z dalších měst a obcí, mají jedinečnou příležitost být u dalších vystoupení ostravských umělců v Opavě. Těším se na tuto mimořádnou kulturní událost, kterou i tentokrát podpořilo město Opava,“ dodává opavský primátor Tomáš Navrátil, který převzal nad cyklem záštitu.
PODROBNÝ PROGRAM:
O1 / 1. ABONENTNÍ KONCERT
- Arthur Honegger: Letní pastorale H 31
- Dmitrij Šostakovič: Koncert pro klavír a orchestr č. 2 op. 102
- Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 6 F dur „Pastorální“ op. 68
- Federico Colli – klavír
- Petr Popelka – dirigent
Byl to skladatel Darius Milhaud, kdo Honeggera roku 1920 přivedl spolu s dalšími čtyřmi přáteli do svého pařížského bytu, aby zde uspořádali koncert. Mezi hosty byl i kritik Henri Collet, který poté nadšeně napsal, že „Pařížská šestka“ je nová „Mocná hrstka“, čímž odkazoval na alianci ruských skladatelů. Tato značka přinesla komponistům spoustu zakázek. Honegger byl tak zaneprázdněn, že se v létě 1920 rozhodl „utéct“ do švýcarských Alp. Tamní pobyt vyústil v pozoruhodnou orchestrální skladbu Letní pastorale. Již v okamžiku premiéry v roce 1921 v Paříži bylo dílo přijato s nadšením.
Klavírní koncert č. 2 napsal Šostakovič v roce 1957 jako dárek pro svého devatenáctiletého syna Maxima. Šostakovič do hudby zjevně vložil nejrůznější rodinné odkazy – vtipy, kterým rozuměli jen on a jeho syn. Skladba je okouzlující, hravá a zábavná a je v ostrém kontrastu s autorovými závažnějšími, úzkostmi naplněnými pracemi, pro které byl vysmíván kritikou.
Beethoven se podle nejbližších přátel nejlépe cítil na venkově, kde mohl podnikat dlouhé procházky. A to je přesně ten muž, který je zachycen v jeho idylicky prosté Symfonii č. 6. Názvy jednotlivých vět nesou upřesnění toho, co hudba znázorňuje: 1. Probuzení radostných pocitů při příjezdu na venkov, 2. Scéna u potoka, 3. Veselé shromáždění venkovanů, 4. Nečas a bouře, 5. Zpěv pastýřů. Šťastné a vděčné pocity po bouři.
O2 / 2. ABONENTNÍ KONCERT
- Einojuhani Rautavaara: Epitaf pro Bélu Bartóka
- Béla Bartók: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 E dur Sz 119, BB 127
- Franz Joseph Haydn: Symfonie č. 104 D dur „Londýnská“ Hob 1:104
- Lukáš Vondráček – klavír
- Gábor Káli – dirigent
Bartók, trpící leukémií, pracoval v posledních měsících života v roce 1945 na svém Třetím klavírním koncertě. Smrt ho zastihla s nedokončenou partiturou, a tak posledních 17 taktů koncertu dokomponoval jeho přítel a žák Tibor Serly. Koncert měl premiéru v únoru 1946 ve Filadelfii s klavíristou Györgym Sándorem, rovněž Bartókovým přítelem. Bartók koncert komponoval jako dar k narozeninám manželky, koncertní klavíristky Ditty Pasztory. Ačkoliv jej skládal s vědomím blížící se smrti, v tomto elegantním, neoklasicistním díle nenajdeme tragiku a zoufalství, ale spíše nostalgii a lásku.
Haydnova Symfonie č. 104 z roku 1795 je poslední autorovou symfonií a navíc i poslední z dvanácti symfonií, zkomponovaných na objednávku v Londýně. Skladatel si byl vědom mezinárodního vkusu tamního publika a chtěl překvapit něčím novým. A skutečně – tzv. londýnské symfonie, jsou vrcholem nejen Haydnovy symfonické tvorby, ale vývoje žánru vůbec. Premiéra byla nadmíru úspěšná. Haydn si do deníku napsal: „Celá společnost byla naprosto potěšena a já také. Vydělal jsem dnes večer 4 000 zlatých: taková věc je možná jen v Anglii.“ Při současné ceně stříbra, z něhož se mince razily, by to bylo přibližně 600 tisíc korun.
O3 / 3. ABONENTNÍ KONCERT
- Jan Křtitel Vaňhal: Symfonie A dur
- Joseph Haydn: Koncert pro trubku a orchestr Es dur Hob. VIIe/1
- Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 41 C dur „Jupiter“ K 551
- Lucienne Renaudin Vary – trubka
- Vojtěch Spurný – dirigent
Vaňhalovy symfonie byly v době svého vzniku řazeny mezi nejlepší symfonické skladby, tiskem vycházely u nakladatelství v Paříži, Londýně, Vídni, Amsterdamu či Berlíně. Proslulost skladatele českého původu sahala až do Ameriky. Jeho symfonie uváděl i jeho slavný kolega a současník Joseph Haydn, jehož skladba bude následovat.
Haydnův Koncert Es dur z roku 1796 je jedním ze základních pilířů trumpetové literatury. Byl kuriozitou, protože byl napsán pro trubku s klapkami. S tímto nástrojem začal experimentovat Haydnův přítel trumpetista Anton Weidinger a skladatel se nechal strhnout přítelovým nadšením.
Symfonii C dur „Jupiter“ zkomponoval Mozart v roce 1788 ve Vídni. Autorem přízviska „Jupiter“, symbolizujícího monumentalitu symfonie, je pravděpodobně londýnský houslista a hudební podnikatel J. P. Salomon. Symfonie „Jupiter“ snad nejlépe dokládá mistrovství Mozarta a potvrzuje jeho přední místo mezi nejvýznamnějšími skladateli.