Sprcha nebo koupel? Myčka nádobí versus dřez? Při těchto rozhodnutích a výběru výrobků je snadnější než kdy jindy být šetrný k životnímu prostředí i u vás doma.
Sprchujete se častěji než jednou denně? Nebo si dopřáváte každodenní koupel? Mnozí z nás si uvědomují, že naše mycí návyky mohou mít negativní dopad na planetu – od množství spotřebované vody a energie potřebné k jejímu ohřevu, což může přispívat ke změně klimatu, až po chemické látky v používaných produktech, které způsobují znečištění. A tak se může se zdát, že je to bude jedna z nejtěžších částí našeho života, kterou je třeba změnit.
Když k tomu připočteme mytí nádobí, vaření v rychlovarné konvici a splachování záchodu, pak podle výzkumu představuje spotřeba vody v domácnosti 6 % všech emisí uhlíku. Dokonce i jednoduché volby, jako je sprcha versus vana, mohou mít komplikující faktory. Osmiminutová sprcha spotřebuje v průměru 62 litrů teplé vody, běžná koupel 80 litrů, sprchování s ohřevem vody elektrickým proudem může spotřebovat až 136 litrů.
Nemusíte se však stát ezo hipíkem, abyste planetě pomohli. Chytřejší volbou způsobu mytí a úklidu můžete najít rovnováhu mezi bezmyšlenkovitým plýtváním a tím, že budete pomáhat svému okolí a naší planetě.
Lekce praní aneb džíny patří do mrazáku
Praní prádla přispívá k emisím uhlíku hned několika způsoby: spotřebou vody – z energie spojené s čerpáním a úpravou vody – a energií spotřebovanou na její ohřev a na výrobu chemických látek, které jsou obsaženy v našich pracích a čisticích prostředcích.
Platí pravidlo, že skvrny je dobré čistit bodově a do pračky neházejte nic, co opravdu nepotřebujete – takové džíny opravdu není třeba prát po každém oblečení. Bonusem rozumnějšího přístupu bude, že se vám oblečení tak rychle neopotřebuje. Pokud třeba právě džíny potřebují osvěžit, dobrý trik je vložit je na hodinu do mrazáku. To zničí mikroby a přetrvávající pachy, aniž by se spotřebovala jakákoli energie kromě napájení samotného spotřebiče, který je již zapnutý.
Když už praní zapnete, volte pokud možno kratší cykly a chladnější nastavení. Při praní prádla na 30 °C se spotřebuje za rok přibližně o 40 % méně elektřiny než při praní na vyšší teploty – a většina pracích prostředků je dnes stejně určena pro praní na 30 °C.
Prací prostředky bez plastů a mikroplastů
Je dobré se vzdát honosnějších značek, které milují plasty. Nejvhodnější prací prostředky se dodávají v obrovských staromódních kartonových krabicích. Vyhněte se tekutinám, které se dodávají v neprůhledných plastových lahvích, protože je nelze recyklovat – a utíkejte na míle daleko od jednorázových kapslí pracích prostředků. Jsou sice pohodlné, ale jejich vnější membrána bývá vyrobena z derivátů palmového oleje – který je spojován s odlesňováním – nebo jiných olejů, které obsahují chemikálie emitující uhlík. Totéž platí u kapslí do myček – proto je vhodnější používat ekologické tablety do myčky – která tyto membrány neobsahují. A když už jsme u myček nádobí – plňte ji vždy po okraj.
Značky nabízející eko drogerie nabízejí alternativy bez plastů. Pokud můžete, upusťte od pracích prostředků s vůní: mohou obsahovat tzv. těkavé organické sloučeniny.
Chcete-li snížit emise tepla, ale také omezit uvolňování mikroplastů, které se nacházejí v syntetických výrobcích, jako jsou punčocháče, sušte oblečení raději na vzduchu než v bubnové sušičce.
Volte ekologická nastavení
Množství energie, které spotřebuje vaše pračka nebo myčka, závisí na třech věcech: na době, po kterou je zapnutá, na množství vody, které spotřebuje, a na teplotě, na kterou se ohřívá. Moderní spotřebiče jsou navrženy tak, aby byly co nejšetrnější k životnímu prostředí, a musí obsahovat energetickou třídu – zaměřte se na spotřebič s označením “A” na přední straně.
Většina praček má nastavení “eco”: tyto režimy upřednostňují šetrnější cykly s použitím nižších teplot. Ekologické režimy se vyplatí používat téměř vždy – výjimkou jsou silně znečištěné oděvy.
Pomoc pro vlasy a tělo
Recyklovatelné obaly od koupelnových výrobků tvoří 30-40 % skládek, což naznačuje, že bychom se mohli více snažit oddělovat odpadky od lepenky a dalších recyklovatelných materiálů. Průměrný spotřebitel přitom spotřebuje dvě lahvičky šamponu měsíčně. Tento problém pomáhá řešit nárůst obliby starých dobrých mýdel či šampony a kondicionéry v bezodpadových baleních.
Existují však i další skryté faktory, díky nimž šampony znečišťují životní prostředí. Přibližně 90 % z nich obsahuje sulfáty, chemické látky, které způsobují pěnění. Sulfáty při návratu do vodního cyklu okyselují povrchové vody a půdu, což poškozuje okolní ekosystémy. Zkuste si mýt vlasy méně často. Většina z nás nepotřebuje mýt vlasy šamponem každý den. Méně pěny je lepší pro vaše vlasy i pro Zemi.
Nezapomínejte na odpad, který vzniká při používání výrobků zubní hygieny. Tuby od zubních past, které jsou vyrobeny z kombinace plastu a hliníku, se obtížně recyklují, což vede k tomu, že na skládky po celém světě se ročně vyhodí miliardy tub.
Chytré čištění
Pokud se podíváte na zadní stranu většiny moderních čisticích prostředků, symboly varování před nebezpečím dávají tušit, jak toxické mohou být jejich složky pro lidi i planetu. Poohlédněte se po ekologických alternativách v eko drogeriích, jejichž výrobky obsahují biologicky odbouratelné složky namísto drsných chemikálií, které znečišťují řeky a oceány.
Standardní bělidlo je lepší než nóbl směsi čističů toalet, protože bělidlo se při splachování ředí, zatímco složité čističe filtrují směs nebezpečných chemikálií do životního prostředí. Na odstranění vodního kamene zkuste citron a ocet zjistíte, že platí téměř na všechno. Ocet a soda bikarbona spolu reagují a uvolňují oxid uhličitý, který způsobuje, že směs bublá a pění. Někdy jsou staré známé věci opravdu to nejlepší.